Živé bytosti dělají z planety obyvatelné a krásné místo rovným dílem, protože bez nich by nebylo možné jíst, dýchat, pozorovat krajinu a jakýkoli proces, na který si na Zemi vzpomenete. I když se termín „život“ tak těžko popisuje, existují určité rozdíly mezi zvířaty a rostlinami, které nám pomáhají zařadit je do taxonů (řádů, čeledí, rodů a dalších).
Život je všechno, co se děje mezi narozením a smrtí. Živé bytosti jsou klasifikovány na základě genetické informace, kterou nesou ve svých buňkách, ale také podle činností a ekologie, které během své existence provádějí.Seznamte se s námi 5 rozdílů mezi zvířaty a rostlinami!
1. Tajemství je v buňkách
Pojem „buňka“ označuje minimální funkční jednotku všech živých bytostí, jak uvádí portál amBientech. Tato struktura je od okolního prostředí izolována membránou, obsahuje organely nezbytné k udržení sebe sama (do určitého bodu) a má základní genetickou informaci, kterou lze časem replikovat.
Jeden z nejdůležitějších rozdílů mezi zvířaty a rostlinami spočívá ve složení jejich buněk. Jejich největší rozdíly vidíme v následujícím seznamu:
- Zvířecí buňky mají plazmatickou membránu, která vystýlá jejich vnitřní strukturu (cytosol). Rostlinné buňky mají kromě plazmatické membrány silnou, geometricky tvarovanou buněčnou stěnu.
- Rostlinné buňky mají chloroplasty, organely odpovědné za fotosyntézu. Zvířata s nimi nepočítají.
- Jak živočišné, tak rostlinné buňky mají vakuoly, organely, které pomáhají zadržovat odpadní produkty z buněčného metabolismu. Rostlinné vakuoly jsou však mnohem větší.
2. Zvířata si nejsou schopna „vyrobit“ vlastní jídlo
Tímto termínům možná odzvoní: zvířata se vyznačují tím, že jsou heterotrofní, zatímco rostliny, řasy a některé mikroorganismy jsou autotrofní. Oba pojmy definujeme stručně:
- Heterotrof: je každá živá bytost neschopná vytvořit si vlastní organickou hmotu z anorganických sloučenin přítomných v životním prostředí. Jednoduše řečeno, potřebuje jíst organickou hmotu, aby se udrželo (a tedy bylo nebo bylo naživu).
- Autotrof: živá bytost produkuje organickou hmotu, kterou potřebuje k udržení, z anorganických sloučenin v životním prostředí. Fotosyntéza a chemosyntéza jsou příklady v této kategorii.
Tento rozsáhlý bod lze shrnout do následující věty: zvířata jsou heterotrofní a musí se živit jinými živými bytostmi, aby jedli (jinými zvířaty nebo rostlinami), zatímco rostliny fotosyntetizují a jsou schopny přeměňovat energii ze slunce a anorganické hmoty na nutriční sloučeniny. Každá strategie má své pro a proti.
3. Všechna zvířata mají alespoň jednu mobilní fázi
Další rozdíl mezi zvířaty a rostlinami spočívá v jejich schopnosti přenášet se prostředím. Rostliny vykazují specifické tropismy (rostou směrem ke zdroji světla, směřují kořeny do vody nebo se při dotyku stahují listy), ale nejsou schopny se pohybovat z jednoho místa na druhé. Chybí jim pohybový aparát, proto zůstávají vždy fixní.
Na druhou stranu, všechna zvířata se alespoň v určité fázi svého života pohybují. Dokonce i houby a korály (přítomné na mořském dně) mají fáze schopné se ve vodním sloupci pohybovat z jednoho místa na druhé.V korálech (cnidarians) larva planula volně plave, dokud se neusadí na správném místě.
4. Čísla a rozmanitost
Dnes byly popsány téměř 2 miliony živočišných druhů, z nichž více než polovinu tvoří hmyz. Odborné články BBC každopádně odhadují, že skutečné číslo je mnohem vyšší, vždyť v našem prostředí by mohlo žít více než 8,7 milionu druhů zvířat. Při rychlosti, kterou jdeme, nám bude trvat více než 1000 let, než je všechny objevíme.
Počet používaných rostlin objevených na Zemi je mnohem menší, asi 391 000. Tento odhad však zahrnuje pouze cévnaté rostliny a vynechává mnoho taxonů. Nepochybně na obou frontách zbývá ještě mnoho poznatků k rozluštění.
5. Jak každý z nich přispívá Zemi?
Velmi zajímavé vědecké studie nás označují za poslední rozdíl mezi zvířaty a rostlinami.Biomasa planety ve formě uhlíku se odhaduje na 550 gigatun (550 miliard tun) a 80 % pochází z rostlin. 450 gigatun se nachází v lesích, pastvinách, ekosystémech řas a v každém prostředí plném rostlin, které vás napadne.
Na druhou stranu zvířata přispívají do globálního výpočtu organické hmoty jen smutnými 2 gigatunami. Případ lidské bytosti je ještě zajímavější, protože přestože je nás více než 7 miliard lidí, shromáždíme pouze 0,06 gigatuny uhlíku. Váha fungování prostředí nepochybně dopadá na rostlinnou hmotu.
Co si myslíte o hlavních rozdílech mezi zvířaty a rostlinami? Jak vidíte, bez ohledu na to, jak moc se liší ve fyzickém vzhledu, obě skupiny živých bytostí vykazují rozdíly daleko přesahující jejich fyziologii. V každém případě zdůrazňujeme, že každý jeden druh na Zemi je nezbytný pro fungování ekosystémů, ať už jde o jakýkoli taxon.
