Někdy nás příroda překvapí takovými novinkami: šedá velryba překoná rekord v nejdelší cestě zvířat a procestuje půl světa. Po jeho odysei sledovaný exemplář druhu Eschrichtius robustus Je to dodnes divoký savec, který cestoval nejdéle pod mořem v celé historii.
Při přijímání takových zpráv je nutné je po sérii otázek kontextualizovat: kvůli čemu je chování zvířete? Je to přirozené chování? Má lidská činnost něco společného s tímto výkonem? V následujících řádcích zodpovíme tyto a mnoho dalších otázek. Nenechte si to ujít.
Zprávy
Titulek, který vám zde nabízíme byl sebrán časopisemPříroda8. června 2022-2023. Ve zprávách se uvádí, že šedá velryba (Eschrichtius robustus) mohli v proměnlivém časovém intervalu cestovat pod mořem téměř polovinu světa (asi 20 000 kilometrů). Podívejme se podrobněji, co to znamená.
Tato samec šedé velryby byl poprvé detekován v Walvis Bay v Namibii v roce 2013. Jak naznačuje portál národní geografieToto bylo první datum tohoto druhu na jižní polokouli. Navzdory skutečnosti, že ke setkání se vzorkem došlo před několika lety, trvalo dlouho, než jsme zjistili, že záhadný kytovec pochází ze severu Pacifiku.
Aby se zjistil původ velryby, byly odebrány povrchní vzorky její kůže a byly na nich provedeny genetické analýzy. Výsledný vědecký článek, publikovaný v královská společnost, tvrdí, že exemplář pravděpodobně pocházel z ohrožené populace západního severního Pacifiku, který má dnes asi 200 kopií.
Genetickou analýzou kytovců bylo potvrzeno, že ve velmi krátkém období, od května do června 2013, urazil nejméně 20 000 kilometrů (téměř polovinu světa). U druhu, který běžně podniká výlety od 8 000 do 11 000 kilometrů cestování, toto obrovské přemístění nemá žádný biologický význam.
Šedá velryba, která absolvovala nejdelší cestu zvířat, byla poprvé objevena v roce 2013.
Proč si tato šedá velryba udělala nejdelší výlet?
Když byl citovaný spoluautor studie Simon Elwen v roce 2013 informován o velrybě šedé v Namibii, byl docela skeptický. Podle jeho vlastních slov „Jako by někdo říkal, že v Paříži našli ledního medvěda. Je to fyzicky možné, ale nezdá se to příliš realistické“.
V tuto chvíli se lze jen divit, proč je zvíře tak velké plýtval energiemi a sázel na vlastní přežití Abych se dostal na tak vzdálené místo Vědci nemají okamžité odpovědi, protože je nutné provést další výzkum týkající se této záležitosti, ale zvažují některé hypotézy.
V první řadě nelze nikdy vyloučit, že se zvíře ztratilo nebo že mělo vrozenou vadu. V každém případě je nejsilnější hypotéza, že tání Arktidy by mohlo těmto kytovcům otevřít nové cesty, které by jim umožnily prozkoumat (nebo se ztratit) na nových stanovištích. Bezpochyby se lidská bytost znovu objevuje jako první z viníků.
Přirozená migrace velryb a jejich ochrana
Ačkoli se o skutečné oblasti stanoviště šedých velryb moc neví, je známo, že každoročně migrují mezi svými polárními letními krmnými místy a mírnými a tropickými oteleními. Migrační trasy populací východního a západního Pacifiku jsou velmi odlišné a bohužel o poslední skupině je velmi málo informací.
Zajímavé je, že obě skupiny jsou od sebe tak odlišné, že je dokonce lze považovat za dva různé poddruhy šedé velryby. Východní populace je stabilní a s minimálním rizikem má více než 20 500 jedinců, zatímco západní jádro má pouze 200 jedinců, a proto je považováno za ohrožené.
Skupina západních velryb dosáhla v roce 2010 historického minima, podle odhadů 26 chovných samic, z nichž žádná nebyla začleněna do populace od roku 1995. Extrémně pomalá rychlost růstu těchto zvířat je činí náchylnými ke zmizení, protože jeden z nich tito kytovci Sexuální zralost trvá až 11 let.
Díky snahám o ochranu přírody se zdá, že počet obyvatel velryb západní roste.
Jeden ze zbytků populace, která žádá o pomoc
Šedá velryba, která absolvovala nejdelší cestu zvířat, pocházela ze západní populace, která zůstává v nebezpečí. Pokud se po procházení těmito řádky něco vyjasní, pak bohužel tento čin byl jistě neúmyslný.
Útok na moře lidskými bytostmi způsobí, že druhy zmizí, póly se roztaví a dojde k vážným ekosystémovým katastrofám. S environmentálními změnami spojenými se změnou klimatu bude bohužel stále častěji vidět zvířata mimo jejich přirozený rozsah.
